Kapacitní plánování
25. 1. 2018
heliosadministrator
669 0

7 důvodů, proč přejít na kapacitní plánování výroby

Zavedení kapacitního plánování výroby bývalo ještě na konci minulého století velmi náročným a obtížně splnitelným úkolem. Díky moderním ERP systémům jako HELIOS Green je teď však podstatně snazší. Řadě firem se přitom přechod na kapacitní plánování výroby může zaplatit v řádu měsíců. Jaké jsou jeho výhody?

Efektivnější využití výrobních kapacit

Nejzásadnějším důvodem, proč zavádět kapacitní plánování, je možnost efektivněji využít stávajících výrobních kapacit. Nově vznikající podniky obvykle využívají organický růst výroby. Stroje zpočátku bývají vytížené hluboko pod 80 % svých výrobních kapacit, skladovacích a výrobních prostor je dostatek a zákazníci často na dodávky tolik nespěchají. Jenže s rozšiřující se výrobou se zvětšují objemy zakázek a firma se dostává i k větším zákazníkům. Paralelně zpracovávaných zakázek začíná být více a s rostoucím provozním zatížením jednotlivých strojů začínají vznikat úzká místa i prostoje.

Největší neefektivita pak vzniká u firem, které na stejných strojích vyrábějí více typů produktů, nebo dokonce fungují výlučně na bázi zakázkové výroby. Ty kapacitní plánování výroby ocení nejvíce, protože jim zajistí hladký průchod materiálu přes nedokončenou výrobu až k výrobku bez zbytečných zdržení, způsobených přestavovacími časy, údržbou a zejména čekáním na stroje, materiál či pracovníky.

Zkrácení průběžné doby výroby

Tím, že je možné složit přesný plán, který stroj, pracovník, pracovní nástroj a nedokončený výrobek budou kdy na tom kterém pracovišti, je možné dosáhnout výrazného zkrácení průběžné doby výroby. Po prvních týdnech provozu kapacitních plánů je totiž možné identifikovat jednotlivá úzká místa a začít pracovat na jejich odstranění. Kapacitní plánování zároveň dává možnost naprosto přesně identifikovat data dokončení výroby i data potřebné dodávky materiálu pro ten či onen produkt. Velkých časových úspor je možné dosáhnout i tam, kde je výroba částečně závislá na využití externích dodavatelů, například pro svařování či lakování. Kratší průběžná doba výroby přitom znamená jediné – se stejnými kapacitami je možné dokončit ve stejném čase více výrobků. Obchodníci tak mohou zkusit vytěžit z volných kapacit co nejvíce, aniž by ohrozili stávající výrobu. Firma totiž naprosto přesně ví, kolik výrobků a v jakých termínech zvládne zpracovat.

Efektivnější plánování údržby i přestavování

Se zkracováním průběžné doby výroby nezbytně souvisí také efektivnější plánování údržby a přestavovacích časů. To se v blízké budoucnosti s nástupem Průmyslu 4.0 zcela automatizuje, a to i v případě, kdy dojde na stroji k poruše či indikaci možného budoucího poruchového stavu. Už v současné době však lze pracovat aspoň s plánovanými údržbami a odstávkami, a to tak, aby co nejméně zasáhly do běhu výroby. V ideálním případě je možné ve stejném okamžiku provádět třeba údržbu na strojích zařazených v průchodu výrobou před lakovací linku a zároveň přestavovat lakovací linku na novou barvu.

Snížení stavu zásob

Příjemným vedlejším efektem je samozřejmě také pokles stavu zásob, a to ve všech oblastech. Firma najednou ví, kolik a kdy potřebuje jakého materiálu, a je schopná to také predikovat dlouho dopředu. Totéž je ale jasné i u jednotlivých pracovních nástrojů a pomůcek. Tento efekt má ještě jeden důležitý pozitivní dopad – často vede k uvolnění skladovacích a výrobních prostor a ploch a tím k ještě větší efektivitě výroby. Zejména menší podniky na hranicích svých výrobních kapacit totiž často musí bojovat se zbytečným přemisťováním materiálu a nedokončené výroby po svém areálu.

Snížení stavu rozpracované výroby

Nejen kvůli snížení stavu zásob, a tedy uvolnění finančních prostředků milují finanční manažeři kapacitní plánování výroby. Dalším důvodem je prostý fakt, že se zkrácením průběžné doby výroby klesá objem prostředků vázaných ve výrobě rozpracované. Větší podniky navíc mohou využít i toho, že jednotlivé vstupy výroby v podobě materiálu jsou přijaty do prostor i majetku firmy takřka „just in time“, což dále zefektivňuje firemní cashflow. Zejména pokud si je splatnost dohodnutá s dodavateli a klienty podobná.

Přesná identifikace úzkých míst i volných kapacit

Řada podniků dnes v České republice razantně rozšiřuje své výrobní kapacity. Kapacitní plánování výroby má tu výhodu, že vám umožní nahlédnout do přesného vytížení jednotlivých strojů, až na úroveň jejich motorhodin. To všechno nejen při pohledu do minulosti, ale také vpřed. Budoucí vytížení jednotlivých strojů a pracovišť ve výrobě je totiž možné naprosto přesně odvodit ze sjednaných zakázek. Investice do rozšiřování výroby a do obnovy strojů tak mohou být naprosto adresné a firma může primárně investovat do odstranění úzkých míst. U každé takové investice přitom může předem znát její přesný efekt na navýšení výrobních kapacit. A s přesnými daty o vytížení výroby až na úroveň jednotlivých strojů je spjat ještě jeden benefit – kapacity těch, které firma nedokáže svojí výrobou naplno vytížit (např. lakovací linky), může začít nabízet jiným podnikům. Tím si může zajistit dodatečný přísun finančních prostředků a kratší návratnost investic do podobných specializovaných strojů a pracovišť.

Cesta k navýšení tržeb

Navýšení tržeb firmám, jež zavedly kapacitní plánování výroby, zdaleka neplyne jen z využívání případných volných kapacit. To bývá spíše třešničkou na dortu. Nejvíce lze uspořit na snížení počtu směn při zachování výrobní kapacity, zkrácení průběžné doby výroby a na zvýšení průměrné vytíženosti jednotlivých strojů. Obchodu zároveň obrovským způsobem pomáhá přesná znalost termínů dokončení výroby – ať už té rozpracované, nebo té, o niž se firma teprve uchází. Firma tak může nové zakázky nabírat s podstatně menším rizikem a nemusí se bát jít i do kontraktů, na které by si dříve kvůli napjatým termínům netroufla.

Napsat komentář





Loading SWGDPR…

© 2018 Asseco Solutions
Developed by SHERWOOD