B1-B Lancer
3. 8. 2018
heliosadministrator
493 0

Historie podnikových IS V: ERP aneb jak Gartner Group vymyslela tajuplnou zkratku

To, že za vznikem podnikových informačních systémů stojí Čechoslovák Josef Orlický, už jsme si řekli. Jeho MRP o dekádu později rozvinul mág management consultingu Oliver Wight, který dal vzniknout MRP II. Kde se ale vzala dodnes používaná zkratka ERP, co přesně znamená a kdo za ní stojí? Vítejte v další kapitole historie podnikových IS z pera Gartner Group.

Předchozí díly:
Historie podnikových IS I: Na začátku byl papír
Historie podnikových IS II: U zrodu všeho stála poválečná Toyota
Historie podnikových IS III: Kterak Čech vymyslel podnikové informační systémy
Historie podnikových IS IV: Když k výrobě přibyl byznys

Zase ten automobilový průmysl

Už víme, že automobilový průmysl se stal kolébkou podnikových informačních systémů. Toyota mu sice dala vzniknout ještě v době, kdy vyráběla tkalcovské stavy, ale i další kapitoly se točily kolem aut. MRP vznikly díky americkému výrobci traktorů, respektive britsko-americkému úsilí vyvinout raketu s jadernou hlavicí určenou pro ponorky. Pokročilejší MRP II zase díky ropné krizi v roce 1973 a důvtipu jednoho konzultanta. A ano, i další kapitola vývoje podnikových IS se psala za branami automobilek. Klíčovou roli v ní sehrály CIM (Computer Integrated Manufacturing) systémy. Jejich historie se začala psát v podstatě paralelně s MRP II a i na počátku těchto systémů byla kniha se stejnojmenným názvem Computer Integrated Manufacturing. Ta přišla s tehdy revoluční myšlenkou snížení chybovosti ve výrobě díky integraci počítačů přímo do jejího chodu. Cílem pak bylo zautomatizovat některé části výroby a přenést ji od lidí k robotům. Tedy něco, co dnes vidíme zcela běžně, a to nejen v automobilové výrobě.

CAD, CAM, CIM, Renault a ti ostatní

Jenže zatímco MRP II se z knižní do praktické podoby přenesly díky ropné krizi extrémně rychle, myšlenka nasazení CIM byla na svou dobu zcela revoluční a poněkud předčasná. Trvalo tak dlouhých deset let, než ji někdo začal brát vážně a chtěl ji uvést do praxe. CIM si musely totiž počkat na rozvoj CAD (Computer Aided Design) a CAM (Computer Aided Manufacturing) systémů. I ty vznikly hlavně pro automobilový průmysl. Za jejich vznikem stál poněkud překvapivě Renault, nebo přesněji francouzský inženýr Pierre Étienne Bézier. Ten samý Bézier, který dal jméno Bézierově křivce. Značnou část svojí kariéry věnoval vývoji systému UNISURF, prvnímu CAD/CAM systému vůbec, který měl pomoci Renaultu s designem a výrobou automobilů. Vývoj UNISURFU začal v roce 1968. Do praxe byl uveden ale až v roce 1975, rok po vydání knihy.

CIM šlo ale ještě o krok dál. Kromě odstranění chyb ve výrobě díky její robotizaci a automatizaci, což bylo možné jen tehdy, kdy byly k dispozici detailní elektronické nákresy z CAD předané do systémů řídících jednotlivé stroje, tj. CAM. CIM si totiž kladlo za cíl sbírat také data o probíhající výrobě. Bylo vlastně počátečním výkopem toho, čemu dnes říkáme Průmysl 3.0, současného výrobního průmyslu. CIM rozložil celý výrobní proces do deseti fází:

  1. design produktu v CAD/CAM,
  2. prototypování produktu a 3D vizualizace,
  3. kalkulace nákladů, volba výrobní metody, počet kusů k výrobě, skladování a distribuce,
  4. počítačové zpracování potřebného množství materiálu a nastavení objednávek v okamžiku, kdy materiál dochází – tj. zajištění lean manufacturingu prostřednictvím kapacitního plánování výroby,
  5. zahájení výroby s využitím CAM, které zároveň řídí jednotlivé stroje,
  6. testovací běh výroby pro ověření správného fungování všech součástí,
  7. robotická montáž výrobku (obvykle automobilu),
  8. kontrola kvality před odesláním do skladu,
  9. vyskladnění směrem k přepravci,
  10. automatická (počítačem řízená) aktualizace finančních účtů, řešení pohledávek atd.

A tohle vše se začalo poprvé objevovat v praxi nejprve v amerických automobilkách po roce 1984.

Do hry vstupuje PLM

Nebyly by to ale ty správné podnikové informační systémy, kdyby se kdesi v pozadí neobjevila také americká armáda. Do výsledné skládačky nám totiž ještě schází Product lifecycle management (PLM). A za ten vděčíme American Motors Corporation, vlastníkovi legendární značky Jeep. Ta se na počátku osmdesátých let minulého století potýkala se silnou konkurencí General Motors, Fordu, ale i zahraničních značek. Ano, včetně japonské Toyoty. Její přežití mělo zajistit nové, na americké poměry kompaktní SUV jménem Jeep Cherokee. Ten byl uveden v roce 1984 a rychle se ujal. Automobilka proto začala plánovat jeho genezi v podobě Jeep Grand Cherokee. Ten jako první měl být nakreslen v CAD systému a vyráběn s využitím CAM. Ano, i Jeep chtěl nasadit CIM v celé své kráse. Ale vývojové oddělení American Motors Corporation chtělo ostatní nejen dohnat, ale i předehnat, a tak se soustředilo na řízení životního cyklu výrobku, tj. PLM, s využitím vlastního počítačového systému. A přidalo k tomu rovnou i Product data management (PDM). Ten byl dokonce tak dobrý, že konkurenční Chrysler jen kvůli němu nakonec koupil celou firmu.

Jenže AMC si svůj nápad na PDM a PLM tak trochu vypůjčilo. A to od zbrojařské firmy Rockwell International, která v letech 1982 až 1983 poprvé přišla s konceptem těchto dodnes využívaných systémů. Tušíte správně, stalo se tak při armádní zakázce, konkrétně při vývoji strategického bombardéru B1-B. I ten využíval CAD/CAM systémy a sledoval životní cyklus jednotlivých komponent bombardéru pomocí toho, čemu dnes říkáme PDM.

Kde se tedy vzalo ERP

A to už se konečně dostáváme k tomu, kde se vzala zkratka ERP (Enterprise Resource Planning). Ta se poprvé objevila 12. dubna 1990 v příspěvku společnosti Gartner Group nazvaném A Vision of Next Generation MRP II neboli Vize další generace MRP II. Gartner Group v něm hovořila o tom, že stávající MRP II systémy budou brzy doplněny o CIM, PDM a PLM, čímž vzniknou podnikové informační systémy zcela nové generace schopné řídit kompletně vše, co se týká výroby, od vývoje přes finance, řízení strojů, skladové hospodářství, logistiku až po samotné vyhodnocování životního cyklu.

Pojem ERP se velmi rychle ujal a už v polovině devadesátých let minulého století se rozšířil i na další oblasti jako CRM (Customer Relationship Management), které se jako samostatný počítačový produkt poprvé objevily v roce 1993 a ano, u jejich popularizace stála opět Gartner Group, řízení HR, kompletní finance a účetnictví atd. Zkrátka pojem ERP se významově posunul jako označení libovolných podnikových informačních systémů pro jednotné řízení veškerého dění uvnitř firmy. Do konce minulého století se pak ERP rozšířily i do veřejného a neziskového sektoru, čímž pokryly řízení kompletně všech typů organizací. Vlastně stejně jako dnes existuje HELIOS Orange iNUVIO pro malé a střední firmy, HELIOS Green pro ty velké a HELIOS Fénix pro veřejnou správu.

Navíc už v devadesátých letech se rozvinula myšlenka modularity celého systému, protože ne všechny podniky potřebovaly všechny jeho součásti. Vlastně i ve zbrojařském či automobilovém průmyslu osmdesátých let platilo, že řada součástí výrobního řetězce pokrývala jen některé části celého desetikrokového CIM, třeba jen návrh samotného designu bombardéru B1-B či nového Jeepu Grand Cherokee. Navíc ERP systémy před sebou měly ještě jeden úkol – kromě nasazení robotů ve výrobě automatizovat i jiné oblasti chodu firmy. Ale to už je jiný příběh…

Další díly:
Historie podnikových IS VI: Konec století patřil masivní automatizaci procesů i mimo výrobu
Historie podnikových IS VII: Na přelomu století přišel důraz na frontend
Historie podnikových IS VIII: Budoucnost patří maximální automatizaci

Napsat komentář





Loading SWGDPR…

© 2018 Asseco Solutions
Developed by SHERWOOD